Září 2013

článek sedmnáctý.

28. září 2013 v 18:50 | Revengaa
Tak jo, víc jak po měsíci se ozývám, že žiju.
Ale na moje ospravedlnění... Myslela jsem na tento blog, myslela jsem na vaše blogy, myslela jsem na Vás... Na ty svoje oblíbený sem i zavítala, ale pouze jako tichej pozorovatel. :-D
Ještě před chvíli jsem ležela ve vaně. Nahatá... So sexy!! :-D A napadlo mě "Markéto, co si tak založit blog?" trapné, že? :D Pak sem si dala imaginární facku a řekla jsem si, že jeden mám a nebudu dělat žádný změny. Ačkoli je revengaa blog o totálních membershitech (vymyslela jsem nový slovo v ájině a celkem se chytlo), tak se tady možná, možnáá, možnáááá objeví i takový ty inteligentní články typu "Markéta se zamyslela...". Já nevím, mám v tom celkem zmatek. Ale stýskalo by se mi po vás a upřímně, když je mi fakt zle, tak mi článek hodně, hodně pomůže a vy taky.



Stručně bych Vám napsala něco o tom, co se v době mojí nepřítomnosti dělo.
Škola je totální propadák. Učitelka nám tvrdila, jak je třeťák nejlehčí a nejklidnější ročník. Ani hovno, ty krávo prolhaná!!! Tolik času jako byl tenhle měsíc jsem škole nevěnovala snad za celou dobu, co ten koncentrák navštěvuju. Potím ze sebe krev a stejně nestíhám. Navíc se nedokážu soustředit, takže i chlup na piči mi příjde zajímavější než teorie slohu. Pětku mám zatím jen jednu, ale očekávám další. A další a další a další.... Smutnééééé.

S Housím je to jako na houpačce. Ale je to fajn. Fajn, neutrální slovo. Ale já vím, že se to co nevidět změní. Na srdci mi leží furt jeden a ten samej šrám. Ale něco mi našeptává, že to je na dobrý cestě a konečně bych se už mohla k Houserovic family podívat do příbytku. Dokonce mi i řekl, že budu nocovat. Takže olalááá, už aby to bylo a nemuselo mě nic trápit.

Ještě jedna taková vtipná historka a budu končit. Byli jsme s Housím u nás na zábavě. Akce to byla dobrá, dokonce i JÁ, Markéta, jejíž druhé jméno je skoro-abstinent si dala do čumáku. Byla jsem na močku a byla jsem v ráži. Chytla jsem nějakou mařenu pod krkem, ať se kurva zklidní, jinak že se neznám. Pro vysvětlení: Bylo tam lidí jako sraček a Housí do ní omylem hypl a ona začala držkovat, tak jsem se do ní pustila já no. Potom mě Houser chtěl seznámit s jednou kravičkou... Asi chtěl, abysme se kamarádily, ale díky, nechci. Vím, že po něm jela a tuším, že po něm jede i teď. Čuměla na mě celou dobu jak sůva, a když ju Houser zavolal, ať příde, odmítla. O to líp, nemusela jsem mít pak výčitky svědomí, že bych na ni byla protivná. Když jsme tam seděli asi ve 4 ráno, jako poslední účastníci zájezdu, já, Housí, kámoš a jeho mařka a tahle kravička, tak cokoli Housí řekl, tak ona se smála jak kdyby to byla největší finčurína ( takový nový slovo, co jsem vymyslela. Finčurína= velká sranda!). Řekl "jsem unavenej" a ona "hihihi", řekl "televize" a ona "hihihi", řekl (by) "ty jsi ale kráva" a ona (by) "hihiihihihihihi!". Nejradši bych jí rozkopala ten její ošklivej ksicht, ale držela jsem se.
To, že si mě tam vyhlídl soused, počkal na mě na záchodech a následně se mi přisál na tvář asi vynechám, je to docela nechutné...

Půjdu asi brzo chrnět, jsem unavená, teď jsem si vzpomněla na to její "hihihihihihihihihi"... Brrrrr, musím jít. Zase někdy. Možná zítra, možná pozítří, možná za týden a možná opět až za měsíc.