Červenec 2013

článek čtrnáctý.

31. července 2013 v 11:05 | Revengaa

ROCKFEST DAČICE 2013

Čau slečny.
Píšu dneska, protože to víte... Náš internet. Jednou foukne, nejde to. Jednou zaprší, nejde to. Jednou je zima, nejde to. Jednou je teplo, nejde to... Na ranu, fakt!
O víkendu jsem byla s Housím a partou na Dačických festu. Ale jo, dobrý... Nebo takhle... Jak co. V ten pátek jsem si dala pár piv. Jak bylo vedro, tak mi to vlezlo do hlavy. Na Plexis jsem řádila jak divočák (na ty jsem se kurevsky těšila!!) a pak se to posralo. Bylo mi zle. Odešla jsem od nich. Housí přišel, co se děje. Nemluvila jsem. Pak jsem začala brečet. Jo, jsem mrdlá,ale já jsem mu to kdysi říkala, že když přeberu, tak si akci zkazím. Vyčítala jsem všechno sobě, pak jemu. Hádali jsme se na parkovišti. Lidi na nás koukali, nevěděli, co se děje.
"Víš co, jdi s těma kecama už do prdele!" řekl mi.
"Cos to řek? Víš co, ty, poď mi to říct kurva z metru!" a než jsem to dořekla, vratila jsem mu facku. Mlasklo to pěkně. Když odcházel, tak jsem na něj řvala, že už není můj přítel. No komedie hadr. :-D Když přišel na druhej pokus bylo to lepší. Samozřejmě jsme se udobřili. Ale tohle byla naše největší hádka za ty dva roky co se známe. Takže docela dobrý. :-D
Jo, večer jsme do toho ve stanu pěkně bušili. Taky asi nejlepší za ty dva roky... :-D
Druhej den byl klidnej. Vzpomínaly jsme na starý dobrý časy, na to,jak spadl večer kámoš do hoven, prostě pohodovej festivalovej den.
Domů jsem přijela v neděli před obědem, smrděla jsem jak šedivá ku*da a nemohla došlápnout na pravačku.

Včera jsme jeli s Housím na kolo. Zase jsme se pohádali. Ale to byl trošku jinej rozměr než v pátek no. To bylo za čtvrt hodiny pryč. Já toho kluka prostě miluju, nemohla bych s ním nebejt... Nene, to by nebylo dobré... Chtěla jsem toho víc, ale nemám moc času, takže... zase někdy :-D

článek třináctý.

24. července 2013 v 17:31 | Revengaa

Ahoj kamarádky. :-)

Omlouvám se, za svou delší neaktivitu na blogu, ale prostě mi trochu mrdlo a měla jsem krizi, jestli se vůbec o nějakej blog mám snažit. Klasika! :-D Ale tentokrát jsem to ustála a blog nesmazala. Pokračovat budu, stejně bych si zas za půl roku založila novej, takže tak.
Rozhodla jsem se taky, že SVŮJ blog udělám trošku osobnější. Nemám potřebu být anonymní, takže sem časem prdnu nějaký fotky a celkově se budu snažit, abych vás poznala já víc a vy mne.
Měnit to tu extra nebudu, akorát ten vzhled stránky je jinej, ale to jste si určitě všimly. :-D Budu nadále pokračovat ve svým číslování článků, protože nesnáším, ale fakt nesnáším vymýšlení titulků.

Tohle bylo na úvod vše, co jsem měla na srdci sdělit a teď se vrhnu na to, co jsem chtěla. Chci, abyste věděli, jaká zhruba jsem. Je to čistě můj pohled a určitě by s tím většina lidí nesouhlasila. :-D
Stačilo by mi jedno písmeno abecedy, a to B, prostě jsem BOŽÍ! :-D Ale dobře, pomale se na to vrhnu. ;-)

P.s.: Tahle fotka je ze včerejška, byla jsem s Housím na pívu. Malinovej ježek... Celkem dobrej... HUMUS! :-D (Jo, můžete mi napsat, že mi to sluší ;-) )

článek dvanáctý.

15. července 2013 v 10:42 | Revengaa

ANEB SLEČNA SLAVILA...


Ahoj holky. Omlouvám se, že píšu tak, jak se mi zlíbí, ale... Už několikrát jsem si řekla, že sem půjdu, ale prostě nechtělo se mi nic psát, nic číst, nic dělat.... Není to tím, že bych měla nedostatek času, to vůbec ne, ale prostě se mi nechce... A to je dosti blbé, když bych chtěla bejt v budoucnu žurnalistka. Kurva... :-D
Mám na Vás jeden dotaz, než se vrhnu na tu samotnou část, co chci napsat. Napadlo mě, že bych udělala takový nějaký "zamýšlecí" články (můžete vymyslet název :-D ). Víte jak to myslím, prostě něco takovýho normálnějšího, ne jen kecání do větru. Přece jen i já jsem člověk a mám svoje problémy, který bych chtěla třeba víc rozebrat... Co si o tom myslíte? A negativní názory neberu. :-D

V pátek jsme si udělali s Houserem romantickej výlet do Zoo. Jako paráda. K snídani gyros, byla kláda a já bááárbííínka jsem si vyjela jen v šatičkách, ale byla jsem krásná, to je hlavní. Dokonce, a to teď světe div se, jsem donutila Housera, aby se fotil, takže po dvou letech co ho znám mám i pár fotek. Ale viděla bych to, že další série bude zase za rok. Pak jsme šli na pizzu, ááááááh ten dresing. Jedla bych ho po kýblech. No prostě dobrej den, jako k tomu není co víc říct.
Den druhý, sobota. Kurva, píšu to jak deník... No prostě v sobotu jsem počítala s tím, že budu jen tak ležet a nic nedělat. Houserovic family měla rodinnou oslavu pro tetičku. Asi v sedum mi psal, že s tím nikdo nepočítal, že to je oslava jak kráva, a že jsem zvaná. Řikám: "No jasně!" moje nejoblíbenější ironická fráze. Ukacal mě, i kamarádka mi psala, ať jedu, takže jo. Byla jsem aji ráda, jednu chvilku jsem měla takovej pocit, že nejsme normální pár, že nám všechno hrozně dlouho trvá. No prostě mě seznámil se všema, byla jsem krásná, milá a sympatická- pozor, tentokrát jsem si o to nemusela říkat. Všichni mě zvali na panáky, což pro mě bylo celkem peklo, ale JÁ jsem to ustála. Ovšem Houser ne. Byl nalitej jak motyka, protivnej a hnusnej. Musela jsem ho třikrát prosit, aby si už nedával, z toho jednou mě seřval, že nepije, po druhý na to nic neřek a jednou mě poslal do prdele... Nebejt to jejich oslava, tak ho tak vyliskám, ale co tam jsem měla kurva dělat... Tak jsem nasadila hodně, hodně umělej úsměv a šla pomoct holkám za bar. Pak se po třech hodinách na stole probudil a víc ho zajímal Maxík, než nejlepší holka jeho života, jak ještě rozhlašoval na začátku... Mě si ani jednou nevšiml, hajzl. Chtělo se mi brečet, viděla jsem v něm fotra a byla jsem nesmírně ráda, že jsem spala u kamarádky a ne s ním...
V neděli jsem mu napsala, že to bylo naposled, co jsem ho takhle viděla. "Ano" napsal. Asi to chtěl přejít, že prej jestli se půjdem vykoupat. NASRAT, kamaráde, NASRAT! "Jedu na molo, kdyby tě to zajímalo...." napsala jsem textovku "Já za tebou přijedu:-) ale trošku pozdejš, ještě se najím," odepsal. Fajn, jela jsem tam relaxovat, hodina a čtvrt a on nikde. "Neber to tak, že tady na tebe čekám, ale přijedeš nebo ne?" napsal mi, že může až v šest. Tak jsem ho poslal k šípkům. :-D Nakonec mě tam ještě zastihl. Řekli jsme si čau a bylo ticho. Velký ticho. Pak sem mu to všechno vyčetla, to, že ví, že nesnáším ožralce, to, že jsem tam byla jak piča, to, že se choval jak dementní děcko... Všechno. Omluvil se a slíbil, že to víckrát nebude. Opět má fráze "no jasně" a k tý jsem ještě dodala, že to neslyším poprvý. Řekla jsem mu, že mi tam byl včera odpornej, že jsem v něm viděla otce a byla jsem nesmírně ráda, že jsem ho pak už neviděla. Otočila jsem se na něj a on brečel. Proti mě brečel, já řvala jak želva. Řikám mu: "Nebuď baba, prosim tě!".
Dobrý, stalo se, stalo. On si je vědom, že to posral na nejvyšší čáře a bude snad klid. A když ne... Tak nevím, ale rozhodně poslední co chci je, abych se kvůli zasranýmu, posranýmu chlastu nervovala, stresovala a břečela... NE! A jemu jsem to řekla taky jasně, takže to je jen a jen na něm.
A teď musím jít kurva uklízet. Nechce se mi, ale jestli chci šuk, tak je to potřeba.

článek jedenáctý.

6. července 2013 v 17:12 | Revengaa

ANEB SLEČNA FUNÍ, SUPÍ A BOLÍ JI NOHY...


Tento článek budu takový shrnutí předcházejících dvou dní. Byly veselý i smutný, dobrý i špatný...

Jak jsem psala, po našich hádkách sem šla s Houserem na procházku. Chtěl to řešit, okey. "To kdybych věděla, tak zůstanu doma!". Ale dobrý, "vyřešilo" se to, o nic v podstatě nešlo a nakonec jsem domů nejela. Šli jsme do hospody a rozhodli jsem se, že půjdeme na nedalekej vinohrad. Jen tak na vínko prostě. Byla tam i zábava na kterou jsem se nechystaly. Jenže příjdem tam, já uřícená, smrděla jsem jak prase, a pan slizoun nám řekne, že zavíraj. FAJN! Já u sebe měla jen pade, Houser taky moc neměl, tak jsem koumali, kudy to prolezem do areálu. Přišel za náma jeden borec, Petr, měl flašu vína a měl ten samej plán jako my. Zjistili jsme, že mají bilý pásky. Vzali jsem si jídelák a pásky si z toho udělali, Petr měl dokonce i izolačku, takže paráda, osmdesát kaček v kapse. Zábava klasická. Hudba se nedala poslouchat, všichni na močku až na mě... Asi ve tři jsme šli dom. Šel mě doprovodit. Skončili jsme na jedno zapadlým místečku u nás ve vesnici. Znásilnil mě tam! No, ne že by mi to vadilo, ale prostě se na mě vrhnul. :-D Bylo to přesně jak minulej rok, stejný místo, stejnej čas, akorát jsme si tentokrát vyměnili role. No, a o půl patý mi volala matka. Do telefonu mě seřvala, že jsem nezodpovědnej hajzl, co si o sobě myslím. I tohle bylo na chlup přesný jako minule. Dom jsem přišla v pět, poslala mě do prdele, a já šla s klidem spát. Ráno celkem pohodička, čekala jsem to horší. Pěkně jsem to okecala, tak se ani nic nedělo.

Druhej den jsme se vydali na druhou zábavu. Šli jsme tam pěšký s tím, že se pro nás večer otočí jeden kamarád. Všechno bylo domluvený!!!!!! Mámě jsem oznámila, že včerejšek se opakovat nebude, že příjdu zhruba tak stejně. :-D Zábava byla parádní, každej mi tam lichotil, všichni byli hrozně milý a to mám ráda. Pak se mě pokusil zatáhnout na konec hřiště, ale jeho fintu jsem prokoukla. Ve čtyři sem ho poprosila ať zavolá tomu kamarádovi, že bych chtěla jet domů. "No já mu celej večer píšu a on mi neodepisuje. Jdu mu zavolat," fakt super. Samozřejmě mu to nebral a aby se ještě neřeklo, tak si vypl mobil. Bylo půl patý, seděla jsem tam nasraná na patníku. Houser nevypadal, že by se mu chtělo domů. Odešla jsem, on to zavětřil. Počkala jsem na něj teda. Jenže ještě hledal mikču, kterou mu asi někdo šlohl... No, další půl hodina navíc. Šla jsem rychle, byla jsem nasraná, nemluvila jsem. Šla jsem napřed než on, celou cestu asi tak o 20 metrů. "No to je teda konverzace, za celý čtyři kiláky si mi neřekla slovo!" hmmmm "Dřív ti to nevadilo!" tohle byla jediná věta, která ze mě za cestu vylezla. Chtěla jsem mu toho tolik říct, ale vykašlala jsem se na to. Byla jsem unavená, takže bych asi hádku nevyhrála. U něj doma sem si vzala kolo a jela sem dom. Tohle je ten problém, ale o tom až na konci, nebudu trhat línii. Domů jsem přišla kolem půl sedmý, mámě jsem to psala, takže tentorát nebyla ani naštvaná, ale já jo... Dala jsem si rajče, šla se vyprázdnit a spát...

A teď poslední věc co chci tímhle článkem sdělit. Ten problém. Normální páry u sebe přespávaj. My ne. Nebo jinak, já u nich ne. Rodiče jsem za celej rok a půl viděla jednou, a to sem mu o to pořád řikala a u nich doma jsem ještě nebyla. A myslím si, že jsem natolik rozumná, že bych přežila že nemaj podlahy, když ten barák předělávaj... Ještě chvilku to nechám plavat, pak mu to zas řeknu a třeba, třeba se tam za půl roku podívám. Jestli to bude mít stejnej průběh jako se seznamováním rodičů, tak to potěš koště....

Jdu spát, strašně mě bolej nohy. Navíc sem celý ráno srala z jednoho piva, takže... Dobrou.

článek desátý.

3. července 2013 v 23:35 | Revengaa

ANEB SLEČNA NÁLADOVÁ...



Desátej článek. Tudíž takový malý jubileum. Přikládám jednu fotku, jak vypadám. Vím, jsem krásná. A vím, je tam toho hodně vidět. A vím, že takhle nevypadaj normální lidi. Já ale nejsem normální. (Okey, ksichtově sem, takhle ven běžně nechodím, jen sem chtěla bejt zajímavá.)
Jestli mi nějaká kráva řekne, že vypadám jak čarodějice, ať si de skřípnout ruku do dvěří. Tohle je Taylor Momsen stááájl!!!! Až na to obočí. A vlasy. Fajn, tak je to "majne stááájl". Mimochodem. Tu holku bězně neposlouchám.

S Houserem se od tý doby co odjel jen hádám. Prostě sem náladová, protivná, změnila jsem se a chce tu starou Markétku!!! Tak jsem mu uprostřed hádky vpálila, že nedává po vychcání dolů prkýnko. Už mě nebavilo poslouchat, jaká jsem hrozná a chtěla jsem mu tímto dát najevo, že ani on není pan Božský. A není to příjemnej pocit, když jdete, že se krásně vyprázdníte a padnete do neznáma. Brrrrr.
Ale zejtra s ním jdu ven. Už sme se udobřili. Ale mám pomstu. Neoholím si nohy. Ne! To sem vostrá!! Kompletní hygienu provedu v pátek před zábavou, kde hodlám zapůsobit na místní "šamtry". Před ním! Aby viděl! A aby si nemyslel... Právě jeho "žárlivost", která je nulová, byla hlavní téma v naší hádce. Žárlí, to já poznám, ale sem tam by to mohl dát víc najevo. Však to znáte, holky. ;-)
Namazala jsem se vazelínou, jsem kluzká jak hovno....
Nalakovala jsem si nehty na růžovo. * Asi vrhnu. Ale celkem se mi to líbí. *Bleju úplně!
Včera mi jedna holka řekla, že jsem vtipná. Asi nepochopila, že jsem ji svým vtipem absolutně posílala do prdele. Takovýdle lidi mám ráda... Absolutně netušej. Muhehéé.
Chce se mi prdět. Asi půjdu radši spát, ráno musím makat.

*Chtěla jsem psát o tom, jak se zítra pekelně vyseru, ale nechám to na jindy. S tou fotkou je to moc intimní...